Zemřel Ozzy Osbourne. Tahle holá věta se prohnala mediálním světem rychlostí blesku a bylo to jako kdyby se svět na chvilku zastavil. Ozzy Osbourne, ikona nejen rockové hudby, ale i sympaticky starosvětského postoje, kultury a společnosti obecně, tu najednou není a přišla prázdnota, kterou nikdo jiný nedokáže nahradit. Nový Ozzy není a nebude. Není na to doba, není na to nastavená společnost, ani její hodnoty, které už nevytváří nadgenerační hvězdy, jež nejsou určeny jen k jednomu použití. Ozzy byl skutečný a fakt, že Black Sabbath kdysi nevytvořil žádný manažer a nebyli součástí byznysplánu, jim dodal odzbrojující uvěřitelnost. Dnes ji chápou všichni a fakt, že velké Ozzyho finále sledovalo skoro šest milionů lidí, svědčí o mnohém.
Když po dvou zveřejněných albech odešel ze švýcarské formace Thola zpěvák Fredy Salzmann, nastala v sestavě panika. Rozesílaly se inzeráty na všechny možné strany, dlouho se nic nedělo, až někoho napadlo zavolat Thomi Rauchovi, blízkému kamarádovi jednoho z hudebníků. Při zkoušce Thomi svým výkonem "všechny odstřelil", a není se co divit. Zpěvák skutečně patří mezi pěvecké mistry, jeho hrdlo je tělnaté a charismatické, odstínově se pohybující někde mezi Olafem Hayerem a Ralfem Scheepersem. ..
Nechť ten, jehož hudební cítění formovala nedoceněná německá kapela Ivanhoe, zvedne ananas. Ne, že by němečtí progresivci byli totálně přehlédnutelní, ale když přijde řeč na germánské spolky, koketující s progresivní metalem, předpokládám, že než zazní pojem Ivanhoe, vyletí do éteru mockrát pojem Vanden Plas, pamětníci se budou ohánět i s Lanfear, a teprve potom možná přijde řeč na partu, jež ve svém názvu nese titul z novely spisovatele Waltera Scotta. Startovní pozice Ivanhoe i Vanden Plas ..
Desátý říjen 1977 bude navždy zapsán do historie Journey zlatým písmem a bude i jedním z významných dnů v historii rockové hudby. Ten den se oficiálním členem a hlavním zpěvákem kapely stal Steve Perry. Toho měl manažer Herbie Herbert v hledáčku delší dobu, protože slyšel jeho výkon na demu skladby „If You Need Me, Call Me“ a proto jej před Nealem Schonem a Greggem Roliem začal prosazovat namísto Roberta Fleischmana, s nímž si do oka nepadl proto, neboť zpěvák se odmítal vzdát smlouvy s původním manažerem,..
Legendární Tortharry mají venku novou desku. Svou první v češtině. Má název „Paměť kamenů“ a do světa ji pustili pražští MetalGate, kteří jsou pro Tortharry dlouholetou domovskou stájí. O novince jsme si povídali s kytaristou Danem.
Ian Hunter je bezpochyby unikát. Nehledě na to, že svou kariéru započal v roce 1958 (to Ted Nugent tvrdí taky), ale hlavně letos oslavil osmdesáté páté narozeniny a stále vydává desky. Přitom by mohl klidně být dávno na odpočinku ve své anglické haciendě a pozorovat, jak se lopotí mladí, protože někdejší věhlas už mu nikdo nevezme. Říká se všechna sláva, polní tráva a tímto pořekadlem se řídí snad i Hunter, protože v době, kdy mu táhne na devadesát, má zapotřebí točit další desky. Anebo je to jinak a neposedná muzikantská duše ..
Přebujelé ego, komerční vypočítavost, neúcta ke kultovnímu odkazu? Nebo naopak upřímný tvůrčí akt a snaha o vzkříšení původní energie v souladu s lepší zvukovou produkcí? Je jisté, že každý fanoušek rané Sepultury zaujme k současným nahrávkám bratrů Cavalerových důrazný a jediný "správný" názor. Ve zkratce je možné napsat, že komu se líbily loňské předělávky fošen "Bestial Devastation" a "Morbid Visions", ten bude nadšený i z moderního oživení alba "Schizophrenia", ..
Nenápadná francouzská legenda Nightmare existuje už přes čtyřicet let, stihla vydat dvanáct desek a nikdy nedosáhla na nějaký závratný komerční úspěch, ale početnou řadu fanoušků má. Heavy (potažmo power) metal snoubený s thrashem mají v oblibě především americké kapely, ale Nightmare v tomto stylu patří k naprosté špičce. Na posledních albech mají Nightmare vždy za mikrofonem ženu. Pokaždé jinou, ale vždy jde o trefu do černého. Minulé album „Aeternam“ zastihlo Nightmare ve skvělé formě, takže novinka „Encrypted“ ..
To, že se leckterá kapela, která o přízeň bojovala už v osmdesátých letech, vrací znovu na scénu, je dnes jev už celkem obvyklý. Nepsaným pravidlem je fakt, že u podobných návratů figuruje některý z muzikantů, který se podílel na prvotní fází života kapely. Pravidla jsou však zjevně od toho, aby se porušovala, a tak pětice muzikantů z belgických Antverp oživila kapelu Scavenger, a jediným spojením se spolkem, který se v pětaosmdesátém dočkal jediného alba „Battlefields"..
Že se budou pauzy mezi jednotlivými alby u Black Country Communion prodlužovat bylo jasné, protože fungovat v modelu „co rok, to deska“ kapela takového formátu nemůže. Navíc muzikanti jsou v letech a pokud chtějí sólovou tvorbu podpořit poctivým koncertním turné, není možné tvořit alba v takové frekvenci a v odpovídající kvalitě. Tentokrát se doba čekání protáhla na sedm let, zejména vzhledem k aktivitám Glenna Hughese u The Dead Daisies se soudilo, že předchozí deska „BBCIV“ bude pravděpodobně poslední. ..
Jak všechno může být relativní, ukázalo sedmé album Domain s názvem „Last Days Of Utopia“. Bráno čistě statisticky, mohl fakt, že poprvé v novodobé éře kapela zvolnila kadenci vydávání desek a natáhla mezeru mezi dvěma alby na necelé dva roky, signalizovat, že po ne zcela lehkém zaváhání s albem „The Artefact“ se potřebovala Rittova parta volněji nadechnout. Jenže Domain se na přelomu dekády pustili do svého nejambicióznějšího projektu. ..
Jestliže předešlý zápis "The Beast" působil nedovařeně a poté navíc kapelu zasáhla zpráva o úmrtí dlouholetého bicmena Doca, jeví se návrat Vader do původní formy jako malý zázrak. Je známou věcí, že jedině "dělání, dělání, všechny smutky zahání", a tak je jenom dobře, že Poláci neotáleli s návratem do studia a již v roce 2006 vrhli na svět krvavý zápis s titulem "Impressions in Blood", který vrátil kapelu na přední deathové pozice...
„Poté, co Alchemist našel víru v sebe sama, nastal čas vrátit se ke kořenům všech inspirací do „čubačího“ období“, avizoval v souvislosti s albem „Roots Of All Muses“ frontman severočeských Alchemist Mentol návrat kořenům. Uběhly dva roky a Alchemist předchozí krok lehce zpochybňují – „Po návratu ke kořenům všech múz si ALCHEMIST uvědomil, že aby vše správně fungovalo, musí být všechny prvky v rovnováze. Jestli tomu tak je, můžete zjistit sami vypitím jeho nového lektvaru „Equlibrium“… ..
Mluvit o tahání mrtvol z hrobů by bylo příznačné, i když trochu neuctivé, protože kapelu rozhodně nelze nařknout z toho, že by těžila ze staré slávy. Ač byli Grand Slam někdy kolem roku 1984 považováni za žhavé zboží, nikdy slavnou kapelou nebyli. Skutečnost, že je založil legendární Phil Lynott v době, kdy se mu Thin Lizzy rozsypali pod rukama, dnes moc neznamená. V osmdesátých letech to Grand Slam nikam nedotáhli a vinou Lynottovy těžké alkoholové a drogové závislosti se všechno rozklížilo dřív, než něco mohlo začít ..
Kytarista Jona Tee (H.E.A.T.) před čtyřmi lety překvapil stvořením moderního power metalového projektu New Horizon. Ačkoli pořád můžeme spekulovat o tom, jestli jde o záležitost motivovanou jeho upřímnými autorskými touhami, je pravda, že na dva roky starém debutu "Gate of the Gods" bylo k nalezení několik velmi dobrých songů, v čele s dokonale výživnou peckou "Stardust". Jenže poté zpěvák Erik Grönwall hodil čáru ke Skid Row (kde už zase není), a proto bylo nutné nalézt frontmana,..
Původní šok, odkud kapela pochází, už zmizel a dnes na něm saúdskoarabští Al-namrood tolik stavět nemohou, přestože se jejich původ z blízkovýchodních pouští a kraje beduínů stále připomíná a promítá se stále silněji do tvorby kapely. Ačkoliv Al-namrood nenávidí tamní zřízení, které se nerozpakuje sekat hlavy za malichernosti, mají domovinu v krvi a její historii a lidovou hudbu stále přetvářejí do své hudby, která je pořád držena, někdy skoro až násilím, v black metalové škatulce. Tím svou tvorbu dělají na jednu stranu vysoce originální, ..
Faerská banda kolem zpěváka Pól Arni Holma (ex-Týr; pamatujete ještě na debut „How far to Asgaard“?) vydala po pětileté pauze nové album „Nætur níggju“ („Devět nocí“) a nejenom jeho názvem odkazuje na severskou mytologii a opět vypráví faerské příběhy a legendy. Hamradun se vyznačují širokým žánrovým záběrem, umějí totiž udělat dobré heavymetalové pecky, ale i moderně zpracovat sáhodlouhé faerské balady takovým způsobem, aby si zachovaly svou tradiční tvář...
Progres, který Journey prodělávali v prvních letech existence, byl obdivuhodný. Jestliže v roce 1975, kdy vydávali debut, byli bráni spíše jako jazzrockové těleso, pár let poté by o nich ve spojení s tímto hudebním stylem mluvil jen blázen. Cesta k naprosto odlišnému vyjadřovacímu stylu byla sice krátká, ale o to trnitější, ačkoliv ji kapela podstoupila v naprosto přirozeném procesu. Že nezůstane u jazz a prog rockových skladeb bylo jasné hned, jak vyšlo „Look Into The Future“, které ukázalo zárodek budoucí hitovosti, ..|
Dnes je 25.7.2025, svátek má Jakub
|
| Úvodník: |
|
Odchod Ozzyho Osbournea jako symbol pádu rockového Olympu |
|
[02.07.2024] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[01.07.2024] [hodnocení: 8/10] |
|
[01.07.2024] [hodnocení: 9/10] |
|
[30.06.2024] |
Ian HUNTER - Defiance Part 2: Fiction
|
[30.06.2024] [hodnocení: 8/10] |
|
[29.06.2024] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[29.06.2024] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[28.06.2024] [hodnocení: 7/10] |
|
[28.06.2024] [hodnocení: 9/10] |
|
[27.06.2024] [hodnocení: 9,5/10] |
|
[27.06.2024] [hodnocení: 8/10] |
|
[26.06.2024] [hodnocení: 7/10] |
|
[26.06.2024] [hodnocení: 8/10] |
|
[25.06.2024] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[25.06.2024] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[24.06.2024] [hodnocení: 8/10] |
|
[24.06.2024] [hodnocení: 5/10] |